Jak jde doba kupředu, stále častěji se setkáváme s důmyslnými zařízeními, které nám usnadňují život a pomáhají nám v mnoha oblastech. To platí i v případě, že se podíváme na termočlánek. Jedná se o poměrně jednoduché zařízení, které si může laik představit jako dva kovové dráty různého složení na jednom konci svařené nebo jinak spojené.
Jak probíhá měření teploty termočlánky?
V okamžiku, kdy spojený konec termočlánku vystavíme měřené teplotě, mezi volnými dráty na druhém konci vznikne tzv. termoelektrické napětí. Velikost napětí je závislá na měřené teplotě. Pokud bychom srovnávaly termočlánky a další snímače teploty, rychle bychom zjistili, že jsou termočlánky odolnější, mají velký rozsah měření, a také rychlou reakci na změnu teploty.
Rozdělení termočlánků
Základním rozdělení termočlánků je na termočlánky z drahých kovů a termočlánky z obecných kovů. Ty z drahých kovů se vyznačují větší stabilitou, hodí se více pro měření vysokých teplot a ve spojitosti s kovy jsou dražší. K nejpoužívanějším typům termočlánků z obecných kovů patří typy J, K, a N, u drahých kovů jde o typy S, R a B. Podrobné popsání jednotlivých termočlánků najdete ve většině případů v normě ČSN EN 60584-1 ed. 2.
Výše uvedená norma obsahuje i rozdělení termočlánků do tříd přesnosti. Nejčastěji se u každého typu termočlánku definují tři třídy přesnosti s označením 1, 2 a 2. Nejmenší odchylky od referenční hodnoty můžeme shledávat u první třídy, ale je to velmi často na úkor teplotního rozsahu. Hodnoty maximálních odchylek od referenční křivky se v celém teplotním rozsahu pohybují v rozpětí cca 1,5 – 9 °C u termočlánků z obecných kovů a u termočlánků z drahých kovů je to cca 1 – 4 °C.
Kompletní nabídku termočlánků, odporových snímačů, příslušenství, kabelů, jako např. kabel JJ, neizolované vodiče, regulátory a zobrazovače a mnohé jiné, najdete na mavis.cz.
