Případné zrušení dodávek zemního plynu z Ruska a jeho náhrada z jiných zdrojů může přinést kromě růstu cen plynu i pokles celkových dodávek. Národní banka Slovenska (NBS) ve své jarní prognóze ekonomického vývoje odhaduje, že při 20% výpadku zemního plynu se úroveň reálného hrubého domácího produktu (HDP) může snížit o 0,6 až 1,4%.
Nejvyšší přímé i nepřímé náročnosti na zemní plyn dosahuje výroba chemikálií a chemických výrobků, následuje výroba elektrické energie, páry a chladného vzduchu, ostatní nekovové minerální výrobky a základní kovy. Přímé dodávky zemního plynu do uvedených čtyř odvětví tvořily 42 % z celkové spotřeby plynu v ekonomice.
Při odhadu dopadu snížení dodávek plynu o 20 % vycházela NBS z předpokladu, že stejnou měrou dojde ke snížení finální produkce v uvedených čtyřech nejnáročnějších odvětvích. „V představeném negativním scénáři je dobrou zprávou, že odvětví nejnáročnější na zemní plyn jsou relativně méně náročná na přidanou hodnotu,“ uvedla NBS. To zmírňuje výpadek HDP na úroveň 1,4 %.
V odhadu se pracuje s 2,8násobným zvýšením ceny plynu v průměru za prognózované období. Podíl výdajů na plyn, původně dosahující 2 % HDP v běžných cenách z roku 2020, se více než zdvojnásobí. Zvýšení ceny zemního plynu má vliv i na ceny průmyslových výrobců. Index cen průmyslových výrobců by se zvýšil o 1,9 %, přičemž čtyři odvětví nejnáročnější na plyn přispívají více než polovinou k nárůstu, i když mají podíl jen 10 % na celkové produkci ekonomiky.
Přizpůsobení firem omezením na trhu s plynem nebude okamžité. Následně by ekonomika podle NBS měla být schopna zvládnout zvažovaný výpadek zemního plynu, zejména pokud by se cíleně pomohlo nejvíce zasaženým odvětvím a nízkopříjmovým domácnostem. Rizikem je podle NBS výraznější snížení dovozu plynu, rozšíření výpadků produkce i do odvětví méně závislých na zemním plynu nebo vyšší podíl výdajů na plyn při jeho vyšší ceně. Znamenalo by to výraznější pokles ekonomické aktivity a prudší nárůst cen.
